Přechodové rituály jsou pro člověka přirozené, a přesto jsme na ně v moderní společnosti téměř zapomněli. Přitom právě ony nám mohou nabídnout jedinečnou orientaci v náročných životních výzvách. Pomáhají nám pochopit, co se děje, získat nadhled a – co je nejdůležitější – posunout se dál.
Pokud je nově nalezená cesta výsledkem přechodového rituálu, nevzniká v hlavě, ani podle očekávání přátel, rodiny či společnosti. Vychází z hlubokých instinktů, vnitřní moudrosti a intuice.
“I když nevím, kam má cesta vede, stačí, že vím kudy vede.”
Tradice, kterou jsme opustili
Přechodové rituály byly součástí většiny původních kultur po celém světě. Nejčastěji provázely mladé muže a ženy při vstupu do dospělosti – někdy dramaticky, jindy jemněji. Vždy však měly společné prvky:
- odloučení,
- výzvu,
- její překonání,
- výhled do budoucnosti,
- a uznání od komunity.
Níže je ukázka jednoho ze současných přechodových rituálů kmene Setaré-Mawé v Amazonii.
Ať už šlo o skoky z výšky, překonání bolesti nebo strachu, klíčový byl vždy vnitřní proces. Člověk „dozrával“ – nejen před ostatními, ale především sám před sebou.
Odloučení, výzva a komunita nejsou bohužel klíčovými atributy dnešní společnosti. I z toho důvodu se původní přechodové rituály transformovaly na naší vojnu či maturitu. Ale ruku na srdce, kolik z nás si po absolvování maturity připadalo dospělejší?
Více podrobností o přechodových rituálech v kontextu historie uvádí kniha The Rites of Passage, autor Arnold Van Gennep.
Potřeba, která nezmizela
Po staletí byly přechodové okamžiky – nejen u mužů – označovány a uznávány komunitou. Byly vstupenkou do nové životní etapy. A tento jemný pud v sobě neseme dodnes.
Pokud totiž vědomý přechod neproběhne, často se odehraje nevědomě. Není náhodou, že dospívající vyhledávají výzvy, které volají po překonání: alkohol, drogy, rychlá jízda. Mají všechny znaky přechodového rituálu – jsou za hranou, mají svědky, přinášejí riziko. Jenže bez vědomého vedení často končí špatně.
Velmi dobře o tom mluví Dr. Arne Rubinstein, který se přechodovým rituálům věnuje přes 30 let a dokázal je přivést na australské střední školy.
Kdy potřebujeme přechodové rituály?
Obvykle při přechodu z jedné životní fáze do druhé
- dítě → puberta
- puberta → mladý dospělý
- první menstruace
- svatby, pohřby, narození dítěte, rozvod…
Ale také
- když se nacházíme v životní fázi, která nám nevyhovuje
- když máme příliš mnoho možností a nevíme, kterou zvolit
- když jsme prožili něco intenzivního a potřebujeme to „strávit“
V takových chvílích přichází na řadu vědomé přechodové rituály. Některé jsou šité na míru (např. svatba, narozeniny), jiné mají jasnou strukturu, do které si každý účastník přináší své vlastní téma – například Vision Quest nebo víkendový program.
“Prodloužený víkend mi přinesl hlubší spojení se sebou samým a náhled na moji aktuální situaci, jaký jsem si sám dát nedokázal.”
Z čeho se rituál skládá
Bez ohledu na formu, každý přechodový rituál obsahuje tyto prvky:
1. Odloučení
Rituál nezačíná doma. Je třeba překročit práh – vzdálit se od každodennosti, starostí i známého prostředí.
2. Nadhled a pochopení
Získat odstup, podívat se na svou situaci z širší perspektivy. Co mi tato fáze přinesla? Co mohu opustit? Kam zaměřit pozornost?
3. Nalezení směru
Se znalostí souvislostí, v bezpečném prostoru a podpořeni skupinou se dostanete k jádru svých otázek. A naleznete ty nejcennější odpovědi.
4. Příprava na návrat
Rozhodnutí se v bezpečném prostředí dělají snadno. Ale skutečná odvaha se projeví až „tam venku“. Rituál pomáhá tuto odvahu v sobě ukotvit.
Co si z přechodového rituálu odvážíte?
- Orientaci
- Nadhled a poznání
- Vizi a motivaci
- Sebepoznání a klid
- Zážitek, přátele, jasnost
Nejde o absolutní transformaci. Spíš o „trochu víc“ toho, co právě potřebujete.
Závěrem
Přechodové rituály nejsou jen ozvěnou minulosti. Jsou odpovědí na hlubokou lidskou potřebu – potřebu být viděn, slyšen a uznán v okamžiku změny. Ať už se nacházíte na prahu nové životní etapy, nebo cítíte, že „něco“ potřebuje dozrát, vědomý přechod vám může pomoci najít směr, který není diktovaný okolím, ale vychází z vás.
V dnešní uspěchané době je odvaha zastavit se a podívat se dovnitř možná tím největším krokem vpřed. A kvalitní čas strávený sám/sama se sebou je tou nejvzácnější komoditou.
